Nová pravidla takzvaného kurzarbeitu Sněmovna zřejmě schválí podle návrhu poslankyň ANO, ČSSD a KSČM. Plénu dolní komory to doporučil sociální výbor. Nynější verzi návrhu podpořili odbory i zaměstnavatelé.
Přijatý pozměňovací návrh předpokládá, že zaměstnavatelé by platili pracovníkům za neodpracovanou dobu nejméně 80 procent jejich výdělku. Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok. O podobě předlohy by mohla dolní komora hlasovat příští týden.
Na nových pravidlech zkrácené práce se koaliční ANO a ČSSD dlouho neshodovaly, ve hře byly různé konkurenční úpravy. Sněmovna proto předlohu vrátila z finálního kola zpět do druhého čtení. Na plénu to podpořila také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), podle jíž bylo třeba najít shodu všech aktérů. »Aby byla klíčová předloha funkční a dohodnutá napříč všemi aktéry, kterých se to týká,« vysvětlila šéfka resortu. K dohodě také došlo. Současnou podobu návrhu podpořili odbory i zaměstnavatelé.
Schválení pozměňovacího návrhu uvítala jeho spoluautorka, stínová ministryně práce za KSČM a místopředsedkyně výboru Hana Aulická Jírovcová. »Jsem opravdu ráda, že se i v této vyhrocené době ten kompromis našel, protože pro všechny je to zásadní legislativa, která má v České republice platit do budoucna tak, aby se pomáhalo v době krize, ať už jakékoliv,« řekla našemu listu. Připustila, že zmíněný kompromis se nerodil lehce, všichni se však podle ní snažili u jednotlivých návrhů hledat kompromisní řešení. »Pokudněkteré připomínky šly třeba až za hranici možností buď legislativních nebo s nimi nesouhlasila některá strana, tak jsme se opravdu vždy snažili najít rovnováhu,« dodala poslankyně. To se podle všeho podařilo, dokládá to i fakt, že sociální výbor obdržel děkovní dopisy jak od svazu zaměstnavatelů, tak i od odborů.Hana Aulická Jírovcová (KSČM).
Aulická věří, že podobná shoda bude i na plénu Sněmovny, a i když předpokládá, že si k návrhu zřejmě každý řekne své, tak s jeho schválením nakonec nebude problém.
Opatření by se vyhlašovalo až na půl roku
Podle návrhu by se podpora vyřizovala stejně jako dosavadní příspěvky na mzdy z programu Antivirus. Peníze od státu by ale firma nemusela dostávat až po vyplacení výdělků. Zaměstnavatel by mohl nejprve podat měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, získat příspěvek a až poté vyplatit náhradu mzdy.
Nárok na podporu by podniky mohly dostat na zaměstnance, kteří v nich pracovali aspoň tři měsíce. Na příspěvek by nebyl nárok u pracovníků s kontem pracovní doby. Nedostali by ho ani podnikatelé, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.
Přechod na zkrácenou práci by podnik elektronicky oznámil úřadu práce. Zavázal by se také, že tyto pracovníky nepropustí ani při kurzarbeitu, ani po určitou dobu po něm. Tento čas by měl trvat polovinu času, po který člověk dostával příspěvek při zkrácené práci. Firma by také v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu, při něm či rok po jeho skončení nesměla vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr.
Kurzarbeit by mohla spustit vláda při ohrožení zaměstnanosti po projednání v tripartitě. Přikročit by k němu mohla po přírodní pohromě nebo kyberútoku, při epidemii i v době ohrožení ekonomiky. V nařízení by kabinet stanovil, pro jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by se zkrácená práce se státním příspěvkem vztahovala. Určil by taky ukazatele pro posouzení a rozsah výpadku pracovní doby. Kurzarbeit by vyhlašoval až na půl roku, prodloužený by mohl být dvakrát vždy nejvýše o tři měsíce.
zdroj: http://www.halonoviny.cz/articles/view/55307825
