Evropští poslanci načrtli nová pravidla pro automobilky do příštích dekád. Většinou 339 hlasů proti 249 rozhodli, že v roce 2035 by z výrobních linek v Evropě měla sjet už jen taková auta, která neprodukují žádné emise. Narýsovali tím odchod od
spalovacích motorů k plné elektromobilitě.
Hlasování o autech se odehrálo v rámci projednávání „zeleného“ balíčku několika předpisů známého pod názvem FitFor55.
Ten má Evropu dovést k 55procentnímu snížení emisí do roku 2030, v polovině století pak ke klimatické neutralitě. Tedy ke
stavu, kdy budou evropské státy produkovat jen tolik zplodin, kolik neutralizují technologie nebo zachytí příroda.
Evropská komise loni navrhla, aby se souhrnné množství skleníkových plynů na každou automobilku snížilo na nulu v roce
2035 ve srovnání se stavem v 2021. Europoslanci zvažovali řadu pozměňovacích návrhů, včetně mírnější redukce o 90
procent, což by výrobcům umožnilo prodloužit životnost některých „benziňáků“. Nakonec ale prošla přísnější varianta sta
procent emisí dolů.
Zatím jde „jen“ o stanovisko europoslanců. Konečná podoba nových pravidel vzejde z následného vyjednávání mezi parlamentem, Evropskou komisí a Radou EU, která zastupuje členské státy. Za Radu povedou vyjednávání o autech Češi, kteří
v červenci přebírají unijní předsednictví.
„Budeme respektovat jakékoli rozhodnutí EU. Již dnes jsou naše emisní závazky v některých případech mnohem přísnější, než
je vyžadovaná norma,“ reagoval pro HN na rozhodnutí europoslanců Martin Peleška, ředitel českého zastoupení značek Toyota a Lexus. Obě automobilky už dnes prodávají jak hybridní a plug-in hybridní elektrifikované vozy, tak i elektromobily na baterie a vodík.
Manažer komunikace ve značce Škoda Auto Tomáš Kotěra pak jen obecně řekl, že přechod Evropy na uhlíkovou neutralitu
považuje za „obrovskou příležitost“, která „bude mít za následek urychlení transformace produktového portfolia Škody Auto k
elektromobilitě“.
Poslanci měli původně schválit také klíčové rozšíření systému emisních povolenek do dalších oblastí. Dosud se týkají hlavně
velkých průmyslových podniků, nově měla platba za každou tunu CO2 – nad rámec povolenek zdarma – pokrýt také silniční
dopravu a vytápění nebo chlazení budov.
Europarlament navrhl kompromis, že by se placení za emise nejméně do roku 2029 netýkalo osobní přepravy a také bytů a
domů k soukromému bydlení, aby čistější ovzduší v Evropě neplatili ti, kteří mají často nejhlouběji do kapsy.
Poslanci ale celý návrh poměrem hlasů 265 pro, 340 proti, shodili ze stolu. Nesouhlasně hlasovali druzí nejsilnější socialisté,
zelení, komunistická levice a různí euroskeptici, včetně frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Ti přitom většinu
pozměňovacích návrhů předtím podpořili. ECR dominuje vládní polská PiS, členy jsou i europoslanci za ODS.
„Ukázalo se, že k nově zřizovaným podpůrným fondům se na poslední chvíli přidal právní stát coby podmínka pro čerpání
peněz. To bylo pro polské členy naší frakce nepřekročitelnou červenou linií,“ řekl HN europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Sám jako jeden z pouhých dvou členů ECR hlasoval pro návrh, protože ho považoval za „vyvážený a lepší než původní verze
komise“. Polsko vede s Bruselem několikaletý spor kvůli porušování pravidel právního státu.
Kromě emisních povolenek poslanci vrátili k projednání ve výborech také navazující uhlíkové clo. To má povolenkový systém
ETS jednou nahradit, pokud projde na úrovni unie a také Světové obchodní organizace. Klíčovým principem je, že si podniky z
Číny a dalších třetích států vyvážejících do EU připlatí, pokud jejich vlády mají na své firmy výrazně nižší environmentální požadavky než Evropa.
Dočasně u ledu je také návrh na zřízení sociálního fondu, z něhož se bude přispívat lidem ohroženým energetickou chudobou,
protože peníze do něj měly přinést právě nové povolenky. Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) ale může být
odklad části balíčku FitFor55 menší, než by se mohlo zdát. „Rodí se plán, že by se nové hlasování mohlo stihnout ještě v
červenci, před prázdninovou pauzou. Procedura je tu docela rychlá,“ tvrdí Niedermayer.
